Když počasí přechází z extrému do extrému

Co všechno musí klimaticky odolná zahrada zvládnout?

V předchozím dílu našeho seriálu o Klimatické odolnosti jsme se věnovali horku a suchu.

Ukázali jsme si, že to nejsou dvě stejné věci. Rostlina může dobře snášet vysoké teploty, pokud má dostatek vody, ale při dlouhém suchu může reagovat úplně jinak.

Jenže zahrada se nemusí během roku vypořádat pouze s jedním problémem.

Právě naopak.

Po několika týdnech sucha může přijít prudký déšť.

Po mimořádně teplém zimním období se může náhle výrazně ochladit.

A na otevřeném pozemku se k tomu může přidat silný vítr, který rostliny vysušuje ještě více.

A právě tady se ukazuje skutečný význam pojmu Klimatická odolnost.

Jednou málo vody, podruhé až příliš

Když se řekne změna klimatu a zahrada, většina lidí si představí především sucho.

To je pochopitelné.

Dlouhá období bez deště jsou pro rostliny viditelným problémem.

Ale klimaticky odolná zahrada musí být připravena i na opačnou situaci:

Představte si půdu, která několik týdnů postupně vysychá.

Rostliny hospodaří s omezenou zásobou vody a jejich kořenový systém se přizpůsobuje suchým podmínkám.

Potom přijde bouřka.

Během několika hodin naprší velké množství vody.

A najednou řešíme úplně opačný problém.

Přívalový déšť není totéž jako několik dní mírného deště

Pro zahradu není důležité pouze to, kolik vody spadne.

Velmi důležité je také jak rychle.

Když stejné množství vody spadne postupně během několika dnů, půda ji může přijímat pomalu.

Když naprší během jedné prudké bouřky, situace může být úplně jiná.

• Část vody může odtéct po povrchu.
• Na svažitém pozemku může skončit úplně jinde, než kde ji potřebujeme.
• Na velmi suché nebo zhutněné půdě se nemusí stihnout dostatečně rychle vsakovat.
• V těžké půdě se může nahromadit v kořenové zóně a zůstat tam příliš dlouho.

Kořeny potřebují vodu. Ale také vzduch.

Na první pohled může znít zvláštně, že rostlina může mít problém kvůli příliš velkému množství vody.

Vždyť bez vody přece nemůže žít.

Jenže kořeny potřebují také vzduch.

Pokud je půda dlouhodobě úplně nasycená vodou, prostory, ve kterých se běžně nachází vzduch, se zaplní.

A podmínky pro zdravé fungování kořenového systému se mohou začít zhoršovat.

Tento rozdíl bude důležitý i později, až budeme vybírat konkrétní druhy živých plotů.

Nejhorší může být právě střídání

Představme si jednoduchou situaci:

Jedna rostlina tak musí během několika týdnů zvládnout dva úplně opačné druhy stresu.

Nejprve nedostatek vody.

Potom její přebytek.

A následně znovu vysychání.

Právě proto nechceme při hodnocení Klimatické odolnosti sledovat pouze suchovzdornost.

Budeme se dívat také na to, jak rostlina reaguje na vodní extrémy jako celek.

Vítr: problém, který není vždy vidět

Dalším faktorem, který bývá při plánování zahrady podceňován, je vítr.

Když silně fouká, všimneme si především pohybujících se větví.

A přirozeně nás napadne:

To je samozřejmě důležité.

Ale z pohledu Klimatické odolnosti je vítr mnohem zajímavější.

Protože rostlinu nejen mechanicky namáhá.

Vítr může fungovat jako neviditelný „zloděj vody“

Při proudění vzduchu může rostlina ztrácet vodu rychleji.

Současně může rychleji vysychat i povrch půdy.

Proto mohou dvě úplně stejné rostliny ve dvou zahradách potřebovat rozdílné množství vody.

Množství srážek může být stejné.

Půda může být podobná.

Slunce také.

Přesto mohou mít obě rostliny úplně jinou vodní bilanci.

Nejnáročnější kombinace: horko + sucho + vítr

V předchozím článku jsme mluvili o kombinaci vysoké teploty a nedostatku vody.

Teď k tomu přidejme vítr.

Rostlina musí současně zvládat:

• silné sluneční záření,
• vysokou teplotu,
• vysychající půdu,
• zvýšenou ztrátu vody,
• mechanické namáhání.

A přesně to ukazuje, proč není možné popsat Klimatickou odolnost jedním číslem nebo jednou vlastností.

Rostlina může být dobře odolná vůči horku a dobře odolná vůči suchu, ale na extrémně větrném stanovišti může přesto potřebovat jiné podmínky a péči.

Vítr ale nemusí být vždy nepřítel

Ani tady nechceme věc příliš zjednodušovat.

Proudění vzduchu může za určitých podmínek rostlinu také ochlazovat a pomáhat snižovat přehřívání listů.

Problém vzniká především tehdy, když je vítr:

• dlouhodobý,
• silný,
• velmi suchý,
• studený,
• nebo se kombinuje s dalšími nepříznivými podmínkami.

Proto se ani u větru nedá jednoduše říct:

Musíme se znovu ptát:

Živý plot může problém s větrem postupně sám zmírnit

A právě zde má živý plot jednu velmi zajímavou vlastnost.

Mladé sazenice musí nejprve podmínky větrného stanoviště zvládnout.

Postupně ale rostou, rozvětvují se a houstnou.

Z několika jednotlivých rostlin vzniká souvislá zelená stěna.

Ta může proudění vzduchu zpomalovat a vytvářet za sebou chráněnější část zahrady.

Může například:

• vytvořit příjemnější závětří pro posezení,
• zmírnit vysušování dalších rostlin,
• omezit proudění prachu,
• vytvořit chráněnější podmínky v části zahrady.

Když jsou zimy teplejší, znamená to konec problémů s mrazem?

Na první pohled by se mohlo zdát, že pokud jsou zimy celkově mírnější, mrazuvzdornost rostlin už nebude tak důležitá.

Tak jednoduché to ale není.

Pro rostlinu není důležitá pouze absolutně nejnižší zimní teplota.

Důležitý může být také průběh zimy.

Představme si delší období nezvykle teplého počasí.

Rostlina může začít reagovat na vyšší teploty a postupně ztrácet část svého hlubokého zimního klidu.

Potom přijde prudké ochlazení.

A během krátké doby se podmínky výrazně změní.

Potřebujeme se dívat na zimní odolnost šířeji.

Mrazuvzdornost a zimní odolnost nejsou úplně stejná otázka

Údaj typu:

může být užitečný.

Ale sám o sobě neříká úplně všechno.

Záleží například na:

• délce mrazivého období,
• předchozím průběhu počasí,
• kondici rostliny,
• stáří výsadby,
• větru,
• vlhkosti půdy,
• tom, zda je rostlina opravdu ve vegetačním klidu.

Nebezpečné mohou být také pozdní jarní mrazíky

Další typická situace:

Přijde několik velmi teplých jarních dnů.

Příroda se rychle probudí.

Pupeny se začnou otevírat a objeví se mladé výhony.

Potom se na několik nocí vrátí mráz.

Dobře vyzrálá větev přitom může stejnou teplotu zvládnout bez problémů.

Mladý, čerstvě vyrašený výhon už může být citlivější.

Vítr hraje roli i v zimě

Teď spojme dva naše problémy dohromady.

Zimní mráz a vítr.

Studený a suchý vítr může zvyšovat ztrátu vody z nadzemních částí rostlin.

Půda přitom může být velmi studená nebo zmrzlá a kořeny mají omezenou možnost ztracenou vodu doplňovat.

To je důležité především u stálezelených rostlin, které mají listovou plochu i během zimy.

U opadavých živých plotů je tento problém zpravidla menší, protože bez listů je odpařovací plocha výrazně omezená.

Mladá rostlina je znovu jiný případ než dospělý živý plot

Stejně jako u sucha musíme i zde rozlišovat věk výsadby.

Dobře zakořeněný, několik let starý živý plot má:

• větší kořenový systém,
• silnější větve,
• větší zásobu energie,
• vytvořené vlastní mikroklima,
• větší schopnost reagovat na krátkodobé výkyvy.

Čerstvě vysazená sazenice toto všechno ještě nemá.

Proto má správná péče během prvních let tak velký význam.

Klimatická odolnost nevznikne během jednoho dne

Tohle je velmi důležitá myšlenka celé série.

Když koupíme klimaticky odolný druh, neznamená to, že jsme problém vyřešili okamžikem výsadby.

Odolnost rostliny se naplno projeví teprve tehdy, když má možnost:

• dobře zakořenit,
• vytvořit zdravý kořenový systém,
• zesílit,
• vytvořit dostatek nových výhonů,
• přizpůsobit se konkrétním podmínkám stanoviště.

Jak poznáte, že je Vaše zahrada vystavená větším klimatickým extrémům?

Znovu nepotřebujete složité přístroje.

Stačí zahradu pozorovat.

Po prudkém dešti sledujte

• Kde stojí voda?
• Jak dlouho?
• Kam voda odtéká?
• Kde se půda rozbahní?
• Kde je naopak druhý den skoro suchá?

Při větrném počasí si všimněte

• Které části zahrady jsou chráněné?
• Kde je proudění vzduchu výrazně silnější?
• Nevzniká mezi domem a plotem větrný koridor?
• Není plánovaný živý plot přímo proti převládajícímu větru?

Během zimy a začátku jara sledujte

• Kde zůstává sníh nejdéle?
• Kde se nejčastěji drží jinovatka?
• Kde začne vegetace nejdříve rašit?
• Kde se opakovaně objevují škody po pozdním mrazu?

Neplánujte zahradu podle jednoho ideálního roku

Možná bylo několik posledních let na Vašem pozemku všechno bez problémů.

To ale ještě neznamená, že jsou podmínky ideální pro každou rostlinu.

Při dlouhodobém plánování je dobré vzpomenout si také na méně příjemné roky.

• Kdy bylo největší sucho?
• Kde se při prudkém dešti držela voda?
• Odkud přichází nejsilnější vítr?
• Která část zahrady bývá v zimě nejchladnější?

Klimaticky odolná rostlina není „nezničitelná“ rostlina

Tím se dostáváme k jednomu z největších nedorozumění celého tématu.

Když budeme některou rostlinu označovat za klimaticky odolnou, nechceme tím říkat:

Taková rostlina neexistuje.

A proto nebude naším cílem vytvořit seznam:

Takový žebříček by byl příliš jednoduchý.

Místo toho budeme sledovat několik vlastností samostatně.

Teď už máme všechny důležité části

V předchozích dílech jsme postupně poznali:

• mikroklima,
• půdu a kořenový systém,
• horko,
• sucho,
• přebytek vody,
• vítr,
• mráz a zimní výkyvy.

Teď už tedy můžeme udělat další důležitý krok.

V příštím dílu si ukážeme, jak budeme Klimatickou odolnost jednotlivých rostlin skutečně hodnotit.

Nebudeme hledat jednoho absolutního vítěze.

Budeme sledovat několik samostatných oblastí:

Vysvětlíme si také, proč rostlina s pěti hvězdičkami v jedné oblasti nemusí být automaticky nejlepší volbou právě pro Vaši zahradu.

A právě podle tohoto principu budeme vytvářet náš Profil Klimatické odolnosti WonderHedge.

Protože zahradu budoucnosti sázíme už dnes.