Poznejte svou zahradu

Klimatická odolnost začíná mikroklimatem

V předchozím článku jsme si vysvětlili, proč bude při plánování zahrady stále důležitější Klimatická odolnost.

Nestačí totiž hledat rostlinu, která dobře zvládá sucho, mráz nebo vysoké teploty. Mnohem důležitější je najít rostlinu, která bude dlouhodobě dobře prospívat právě na místě, kam ji chcete vysadit.

A tím se dostáváme k jednomu z nejdůležitějších pravidel celé naší série:

Možná si říkáte, že svou zahradu přece znáte. Víte, kde svítí slunce, kde je stín a odkud většinou fouká.

Jenže při výběru živého plotu nebo stromu se vyplatí podívat se na pozemek trochu podrobněji.

Někdy totiž stačí jen několik metrů a podmínky pro rostliny mohou být úplně jiné.

Co je mikroklima?

Jednoduše řečeno je mikroklima soubor podmínek na konkrétním malém místě Vaší zahrady.

Ovlivňuje jej například:

• množství slunce,
• stín,
• dům a další stavby,
• zdi a ploty,
• dlažba a betonové plochy,
• vítr,
• sklon terénu,
• okolní rostliny,
• půda,
• a samozřejmě také voda.

Mnohem přesnější otázka zní:

Právě tam totiž bude rostlina žít dalších deset, dvacet nebo třeba třicet let.

Jedna zahrada může mít několik různých klimat

Představte si běžný rodinný dům.

Na jižní straně může celé odpoledne svítit ostré slunce. Zeď domu se zahřívá a část tepla ještě vyzařuje zpět. Pokud je vedle domu navíc dlažba, může zde být během horkého léta opravdu velmi teplo a půda rychle vysychá.

O pár metrů dál, na severní straně domu, může být většinu dne stín. Půda zde zůstává déle vlhká a teplota je nižší.

Na konci pozemku může silně foukat.

A v jeho nejnižším místě se po prudkém dešti pravidelně drží voda.

Právě proto nestačí při výběru rostliny znát pouze obecné klima oblasti nebo se řídit tím, co dobře roste sousedovi.

Jižní strana: více slunce, ale také více tepla

Jižní strana domu patří zpravidla k nejteplejším částem zahrady.

A nejde jen o samotné slunce.

Stěna domu, kamenný plot, terasa nebo dlažba se během dne zahřívají a následně nahromaděné teplo uvolňují do okolí.

Rostlina na takovém místě proto může být vystavena mnohem větší tepelné zátěži než rostlina stojící o několik metrů dál na otevřeném pozemku.

Současně zde obvykle rychleji vysychá půda.

Severní strana: méně slunce neznamená horší místo

Na severní straně domu bývají podmínky úplně jiné.

Přímého slunce je méně, teploty bývají nižší a půda může zůstávat déle vlhká.

To ale neznamená, že jde o špatné stanoviště.

Je prostě jiné.

Rostlina, která na rozpálené jižní straně trpí, může právě zde prospívat velmi dobře.

Východ a západ také nejsou stejné

Východní strana dostává především ranní slunce.

To bývá zpravidla mírnější a během nejteplejší části dne už může být místo částečně zastíněné.

Západní strana je jiná.

Silné slunce sem přichází hlavně odpoledne, kdy je během letních veder rozehřátý už i okolní vzduch. Tepelná zátěž zde proto může být překvapivě vysoká.

I orientace několika metrů dlouhého živého plotu tak může ovlivnit, kolik vody bude potřebovat a jaké podmínky bude muset dlouhodobě zvládat.

Dům, zeď nebo plot podmínky nejen zhoršují – mohou také chránit

Stavby nemění jen teplotu.

Mohou například výrazně omezit vítr.

Místo u zdi tak může být současně:

A právě to krásně ukazuje, proč mikroklima nelze popsat jediným slovem.

Není to jen „slunné“, „stinné“, „suché“ nebo „větrné“.

Většinou jde o kombinaci několika vlastností.

Teprve když si tyto vlastnosti spojíme dohromady, dostáváme skutečný obraz stanoviště.

Všímejte si také větru

Na vítr se při plánování zahrady často zapomíná.

Přitom nejde pouze o to, zda může silnější poryv poškodit větve.

Vítr také urychluje ztrátu vody z rostlin a vysychání půdy.

Typickým příkladem jsou otevřené zahrady u polí, pozemky na vyvýšených místech nebo prostory mezi budovami, kde může vzniknout jakýsi větrný koridor.

Zajímavé přitom je, že dobře založený živý plot může časem situaci sám zlepšit.

Živý plot není jen součástí mikroklimatu. Dokáže ho také vytvářet.

Tohle je pro nás velmi důležité.

Když vysadíte mladý živý plot, musí se nejprve přizpůsobit podmínkám pozemku.

Jak ale postupně roste a houstne, začne prostředí kolem sebe sám měnit.

Může:

• zpomalovat proudění vzduchu,
• vytvářet závětří,
• poskytovat stín,
• omezovat přehřívání některých částí zahrady,
• ovlivňovat vysychání půdy,
• vytvářet příjemnější prostředí i pro další rostliny.

Živý plot tak nemusí sloužit pouze jako ochrana před pohledy sousedů.

A právě při plánování zahrady budoucnosti bude tato jeho funkce podle nás stále důležitější.

Pozor na nejnižší místo zahrady

Mikroklima neovlivňuje pouze dům nebo slunce.

Důležitý může být dokonce i mírný sklon terénu.

Po silném dešti voda přirozeně směřuje do nižších částí pozemku. Na jednom místě proto může půda vyschnout během krátké doby, zatímco o několik metrů dál zůstává dlouho mokrá.

To je důležité hlavně u těžších půd.

Samotné půdě a vodě se proto budeme podrobně věnovat v příštím dílu naší série.

Nižší místo může být také chladnější

Terén může ovlivňovat i teplotu.

Chladný vzduch má tendenci hromadit se v nižších částech terénu. Na některých pozemcích tak mohou vznikat místa, kde se častěji drží přízemní mráz.

To si můžete všimnout například na jaře.

Na jednom konci zahrady už rostliny bez problémů raší, zatímco v nižší části pozemku se ještě objevuje jinovatka nebo čerstvé výhony poškodí pozdní mrazík.

Opět přitom může jít jen o několik metrů rozdílu.

Mikroklima Vaší zahrady se bude časem měnit

Ještě jedna věc je důležitá.

Zahrada není hotová v den výsadby.

Mladé stromky vyrostou. Živý plot zhoustne. Koruny začnou vytvářet stín. Přibude terasa, pergola nebo další výsadba.

A tím se začne měnit i mikroklima.

Místo, které je dnes celý den na přímém slunci, může být za deset let část dne ve stínu vzrostlého stromu.

Nový hustý živý plot může výrazně omezit vítr na terase nebo v části zahrady za ním.

I to je součást klimaticky odolného plánování.

Jak poznat mikroklima vlastní zahrady? Není to žádná věda

Nemusíte kupovat meteorologickou stanici ani objednávat složitou analýzu.

Pro začátek stačí zahradu opravdu pozorovat.

Během teplého dne

Projděte se po zahradě například ráno, v poledne a později odpoledne. Všímejte si:

• kde svítí slunce nejdéle,
• kde je během dne stín,
• kde cítíte největší horko,
• odkud nejčastěji fouká,
• kde půda vysychá jako první.

Po silnějším dešti

Podívejte se:

• kde se drží voda,
• kde půda rychle vyschne,
• kde zůstává dlouho mokrá.

Na jaře

Všímejte si:

• kde nejdéle zůstává jinovatka,
• které části zahrady se prohřívají nejrychleji,
• kde začínají rostliny rašit jako první.

Udělejte si jednoduchou mapu zahrady

Chcete-li jít ještě o krok dál, vezměte obyčejný papír a načrtněte si svůj pozemek.

Nemusí to být žádný přesný zahradní projekt.

Stačí zakreslit dům, hranice zahrady a místo plánovaného živého plotu.

Potom si můžete barevně nebo pomocí jednoduchých značek vyznačit:

A teď přijde to důležité.

Jedno místo může mít několik označení současně.

Stejně jako:

Nesnažte se za každou cenu bojovat s vlastní zahradou

Samozřejmě můžeme podmínky do určité míry měnit.

• Můžeme zlepšit půdu.
• Můžeme vybudovat závlahu.
• Použít mulč.
• Zlepšit odvodnění.
• Vytvořit závětří.

Ale vždy je dobré položit si jednoduchou otázku:

Pokud musíme dlouhodobě bojovat s přirozenými podmínkami pozemku, možná jsme jednoduše vybrali špatnou rostlinu.

Klimaticky odolná zahrada by měla fungovat opačně.

Nehledejte nejlepší rostlinu. Hledejte nejlepší rostlinu pro konkrétní místo.

To je hlavní myšlenka dnešního článku.

Při plánování živého plotu se proto nebudeme ptát pouze:

Budeme se ptát:

• Kolik je zde slunce?
• Jaká je půda?
• Jak rychle vysychá?
• Drží se zde po dešti voda?
• Fouká zde?
• Kolik vody můžeme rostlinám během sucha zajistit?
• Co od živého plotu vlastně očekáváme?

A teprve potom přijde poslední otázka:

Právě v tom vidíme skutečný význam Klimatické odolnosti.

Nejde o hledání jedné „nezničitelné“ rostliny.

Jde o to, aby se vlastnosti rostliny co nejlépe potkaly s podmínkami Vaší zahrady.

A když se to podaří, rostlina nebude muset každý rok bojovat o přežití. Bude mít mnohem lepší předpoklady zdravě růst a plnit svou funkci dlouhé roky.

Příště se podíváme pod zem

Mikroklima už známe.

V příštím dílu půjdeme doslova o úroveň níž.

Podíváme se na půdu, vodu a kořenový systém a vysvětlíme si, proč Klimatická odolnost zahrady ve skutečnosti nezačíná u listů.

Protože zahradu budoucnosti sázíme už dnes.