Klimatická odolnost v praxi

Jak dát živému plotu správný start

Vybrali jste správný druh.

Znáte podmínky své zahrady.

Víte, jakou máte půdu, kolik je na místě slunce, zda tam fouká a jak rychle po dešti půda vysychá.

Mohlo by se tedy zdát, že máme hotovo.

Ve skutečnosti přichází další velmi důležitá etapa:

Právě v tomto období se rozhoduje, jak silný kořenový systém si rostlina vytvoří a jak dobře bude později zvládat horko, sucho, vítr nebo prudké změny počasí.

Nejdříve kořeny. Potom živý plot.

Když vysadíme mladé sazenice, přirozeně chceme co nejrychleji vidět výsledek.

Čekáme nové výhony. Sledujeme výšku. Měříme, o kolik živý plot vyrostl.

Jenže první úkol čerstvě vysazené rostliny je jiný.

Po výsadbě potřebuje obnovit a rozšířit kořenový systém, propojit jej s okolní půdou a postupně získat přístup k větším zásobám vody a živin.

Teprve na tomto základu může později vytvořit silnou nadzemní část.

Právě dobře vyvinutý kořenový systém je jedním z hlavních předpokladů toho, aby rostlina později dokázala lépe reagovat na období horka a sucha.

Úspěch prvního roku neměřte jen v centimetrech

To je důležité zejména u rychle rostoucích živých plotů.

Pokud jedna rostlina během první sezony vyroste o něco méně než druhá, ještě to automaticky neznamená problém.

Část energie může věnovat právě rozvoji kořenového systému.

A to je investice do budoucnosti.

Silnější a rozsáhlejší kořeny umožní rostlině v dalších letech využívat vodu a živiny z většího objemu půdy.

Všechno začíná ještě před samotnou výsadbou

Správný start nezačíná ve chvíli, kdy sazenici vložíme do země.

Začíná přípravou stanoviště.

V předchozích dílech jsme si vysvětlili, proč je důležité vědět:

• jaký typ půdy máme,
• zda není zhutněná,
• zda po dešti nezůstává dlouhodobě podmáčená,
• jak rychle vysychá,
• zda jsou podmínky stejné po celé délce plánovaného živého plotu.

Pokud víme, že je půda problematická, je nejlepší řešit ji před výsadbou, nikoli až ve chvíli, kdy začnou rostliny špatně růst.

Výsadbový pás je důležitější než jedna pěkná jáma

U živého plotu je dobré přemýšlet trochu jinak než u jednoho stromu.

Nevysazujeme deset, padesát nebo sto úplně nezávislých rostlin.

Postupně z nich vytváříme jeden souvislý živý systém.

Proto má smysl přemýšlet nad celým výsadbovým pásem.

• Je po celé délce půda podobná?
• Není někde výrazně zhutněná?
• Nehromadí se v určité části voda?
• Nevede přes místo stará stavební navážka?

Právě dlouhý živý plot může během několika desítek metrů procházet různými půdními podmínkami.

Kořeny nesmějí při výsadbě vyschnout

Tohle je zásadní především u prostokořenných sazenic.

Kořenový systém nemá kolem sebe ochranný bal zeminy.

Proto je potřeba chránit jej před zbytečným vysycháním a sazenice po doručení správně připravit k výsadbě.

Samotné kořeny jsou totiž to nejcennější, co při výsadbě máme.

Poškozená nadzemní část se často dokáže obnovit.

Pokud ale vážně poškodíme kořenový systém, rostlina ztrácí svou schopnost přijímat vodu právě ve chvíli, kdy ji po přesazení nejvíce potřebuje.

Správná hloubka má svůj důvod

Ani hlubší výsadba automaticky neznamená lepší výsadbu.

Cílem není sazenici „zakopat co nejvíce“, aby pevně držela.

Kořeny potřebují vhodné prostředí a nadzemní části rostliny by neměly skončit zbytečně hluboko pod úrovní půdy.

Stejně tak musí být půda kolem kořenů po výsadbě v dobrém kontaktu s kořenovým systémem.

Velké vzduchové kapsy mohou komplikovat příjem vody a zakořeňování.

První zálivka není jen „napití“ rostliny

Voda po výsadbě samozřejmě dodá sazenici potřebnou vláhu.

Má ale ještě jeden význam.

Pomáhá půdě lépe dosednout ke kořenům.

Proto je důkladná zálivka po výsadbě důležitá i tehdy, když půda na první pohled nepůsobí úplně suchá.

A potom začíná období, kdy musíme skutečnou vlhkost pravidelně kontrolovat.

Klimaticky odolnou rostlinu musíme po výsadbě zalévat

Tohle už z našeho seriálu znáte.

Ale právě při výsadbě je dobré to zopakovat.

Čerstvě vysazená rostlina ještě nemá rozsáhlý kořenový systém.

Nemůže si „dojít“ pro vodu o metr dál.

Musí využívat především vláhu v prostoru, který jsou její současné kořeny schopné obsáhnout.

Teprve postupným zakořeněním se její možnosti zvětšují.

Zalévat často, nebo pořádně?

Univerzální odpověď typu:

není správná pro všechny zahrady.

Potřeba vody závisí na:

• počasí,
• teplotě,
• půdě,
• velikosti rostlin,
• větru,
• slunci,
• předchozích srážkách,
• fázi zakořenění.

Proto doporučujeme sledovat především skutečnou vlhkost půdy v kořenové zóně.

Krátké navlhčení samotného povrchu nemusí být dostatečné.

Naopak těžká půda může zůstávat mokrá dlouho a další automatická zálivka už může být zbytečná.

Kapková závlaha může být velmi dobrý pomocník

U delšího živého plotu může výrazně usnadnit péči kapková závlaha.

Voda se dostává přímo do oblasti kořenů a nemusíme pokaždé zalévat desítky jednotlivých rostlin ručně.

Ani kapková závlaha ale není úplný autopilot.

Je stále potřeba kontrolovat skutečnou vlhkost půdy.

Lehká písčitá půda se bude chovat jinak než těžká jílovitá.

Slunný konec živého plotu může vysychat rychleji než část ve stínu.

Pouze nám práci výrazně usnadňuje.

Vodu nestačí dodat. Potřebujeme ji také udržet.

A tady se dostáváme k mulčování.

Půda kolem mladého živého plotu vystavená přímému letnímu slunci může velmi rychle vysychat.

Pokud ji navíc necháme zarůst trávou, sazenice dostanou silného konkurenta.

Trávník má hustý kořenový systém a používá stejnou vodu a živiny jako naše mladé rostliny.

Velmi dobře zde může fungovat vhodné mulčování.

Mulč pomáhá:

• omezovat odpařování vody,
• tlumit výkyvy teploty půdy,
• snižovat konkurenci plevelů.

U živého plotu dává smysl uvažovat spíše o souvislém mulčovaném pásu než o desítkách malých kruhů kolem jednotlivých rostlin.

Mulč ale není kouzelná přikrývka

Také tady se dá udělat chyba.

Pokud máme těžkou podmáčenou půdu, ještě silnější vrstva materiálu udržujícího vlhkost nemusí být řešením.

Zakrytá má být především půda kolem rostliny, nikoli samotná rostlina.

A také pod mulčem je potřeba čas od času zkontrolovat skutečnou vlhkost půdy.

První řez může vypadat drasticky. Má ale svůj smysl.

U některých živých plotů má správný řez bezprostředně po výsadbě zásadní význam.

Nejtypičtějším příkladem je náš Zázračný živý plot – Jilm sibiřský.

Standardně dodáváme prostokořenné sazenice vysoké přibližně 40 až 80 cm.

Po výsadbě je však doporučujeme zkrátit přibližně na 12 až 15 cm.

Zákazníka to někdy překvapí.

Právě si koupil například 60centimetrovou rostlinu – a my mu radíme většinu nadzemní části odstranit.

Tím postupně vytváříme hustý základ, ze kterého může vyrůst skutečně kompaktní zelená stěna.

Tento řez ale neplatí stejně pro všechny druhy

Tohle je velmi důležité.

Každý druh má jiný způsob růstu a jiné požadavky na řez.

Proto nelze vzít pravidlo pro Jilm sibiřský a automaticky ho použít na:

• Habr,
• Buk,
• Ptačí zob,
• Arónii,
• Muchovník.

U každého živého plotu je potřeba řídit se doporučením pro konkrétní druh.

U Jilmu je hustota důležitější než počáteční výška

Právě Jilm sibiřský je dobrým příkladem toho, jak může být naše přirozená intuice zavádějící.

Vysoká sazenice vypadá po výsadbě lépe.

Máme pocit, že jsme „o kus dál“.

Jenže pokud ji necháme vyrůst jako několik dlouhých nevětvených prutů, můžeme později získat vysoký, ale ve spodní části řídký živý plot.

Proto začínáme odspodu.

Správným řezem podporujeme větvení.

A teprve potom necháme plot postupně nabírat výšku.

U Jilmu doporučujeme při jednořadé výsadbě přibližně 5 rostlin na běžný metr, tedy rozestup kolem 20 cm.

První léto může být důležitější než první zima

Když vysazujeme na podzim, často se nejvíce obáváme mrazů.

U vhodně zvoleného mrazuvzdorného druhu ale může být mnohem náročnější první skutečně horké období po výsadbě.

Na jaře rostlina začne rašit.

Vytvoří listovou plochu.

Teploty začnou stoupat.

A její kořenový systém ještě nemusí být plně rozvinutý.

Sledujeme:

• vlhkost půdy,
• stav listů,
• vývoj nových výhonů,
• konkurenci trávy a plevelů,
• případné rozdíly mezi jednotlivými částmi živého plotu.

Právě v této době můžeme správnou péčí výrazně podpořit budoucí samostatnost rostlin.

Nepřehánějte to ani s hnojivem

Když chceme rychlý růst, může být lákavé přidat co nejvíce hnojiva.

Jenže ani zde neplatí:

Výživa má smysl tehdy, když ji rostlina dokáže využít.

Pokud má problémy s kořeny, stojí ve vodě nebo naopak trpí silným suchem, větší dávka hnojiva nemusí vyřešit základní příčinu.

Ne opačně.

Silná rostlina nevzniká tím, že ji budeme nutit růst za každou cenu.

Vzniká tím, že jí vytvoříme podmínky, ve kterých může růst zdravě.

První dva až tři roky jsou investicí do dalších desetiletí

Tady se vracíme k úplně prvnímu článku celé série.

Živý plot nevysazujeme na jednu sezonu.

V ideálním případě bude na zahradě desítky let.

Proto je zvláštní šetřit čas právě během několika prvních měsíců, které mohou jeho další vývoj výrazně ovlivnit.

• Pravidelná kontrola.
• Správná zálivka.
• Čistý výsadbový pás.
• Řez.
• Případné přihnojení.

To všechno může během prvních sezon vyžadovat trochu více pozornosti.

Klimatická odolnost není bezúdržbovost

Tohle je asi nejdůležitější věta dnešního článku.

Klimaticky odolná rostlina není rostlina, kterou zasadíme, zapomeneme na ni a ona si se vším poradí sama.

Tak bychom Vám Klimatickou odolnost vysvětlovali špatně.

Znamená něco jiného.

• Vybereme druh vhodný pro konkrétní stanoviště.
• Správně připravíme půdu.
• Rostlinu správně vysadíme.
• Pomůžeme jí zakořenit.
• Během kritických období jí zajistíme vodu.
• Správným řezem vytvoříme zdravou strukturu.
• Postupně jí umožníme více využívat její vlastní přirozené schopnosti.

Když část živého plotu zaostává, hledejte nejdříve příčinu

Ještě jedna praktická rada.

Pokud po výsadbě zjistíte, že určitá část živého plotu roste výrazně hůř než ostatní, nesnažte se problém okamžitě řešit jen hnojivem.

Podívejte se na celé místo.

• Má tato část stejné množství vody?
• Není tam půda zhutněná?
• Nehromadí se tam po dešti voda?
• Není tam více stínu?
• Nefouká právě v tomto místě výrazněji?
• Neroste kolem více trávy?

Rostlina nám svým růstem někdy jednoduše ukazuje něco, co pod povrchem nevidíme.

Osm kroků ke klimaticky odolnějšímu živému plotu

Po celé této sérii už můžeme naši cestu shrnout velmi jednoduše.

Ani jeden z těchto kroků není složitý.

Dohromady ale vytvářejí systém.

Zahradu budoucnosti sázíme už dnes

Na začátku našeho seriálu jsme si položili jednoduchou otázku:

Odpověď není jeden druh rostliny.

Není to jedna zavlažovací metoda.

A není to ani jedno číslo na stupnici odolnosti.

Je to způsob přemýšlení.

Právě to pro nás znamená Klimatická odolnost zahrady.

Nechceme Vám slibovat, že určitá rostlina přežije úplně všechno.

Chceme Vám pomoci vybrat takovou rostlinu a takový způsob pěstování, aby měl Váš živý plot co nejlepší předpoklady dobře fungovat i za mnoho let.

Protože živý plot, který vysazujete dnes, možná nebude součástí Vaší zahrady jen příští léto.

Může tam být za deset, dvacet nebo třicet let.