Horko a sucho nejsou totéž

Co musí klimaticky odolný živý plot opravdu zvládnout?

Když se během léta několik dní drží teploty nad 30 °C a zároveň dlouho neprší, většinou mluvíme jednoduše o „horku a suchu“.

Pro člověka jsou tyto dva problémy často spojeny do jednoho.

Pro rostlinu ale znamenají dvě rozdílné věci.

Často samozřejmě přicházejí současně. A právě tehdy vzniká jedna z nejnáročnějších situací, které musí rostliny na zahradě zvládat.

Proto v našem seriálu o Klimatické odolnosti budeme tyto dvě vlastnosti vždy rozlišovat.

Rostlina totiž může dobře zvládat vysoké letní teploty, pokud má dostatek vody.

A jiná může být po zakořenění poměrně odolná vůči nedostatku vody, ale na extrémně rozpáleném stanovišti se jí přesto nemusí dařit.

Co se s rostlinou děje během velkého horka?

Když teploměr ukazuje 35 °C, my můžeme odejít do stínu, zapnout klimatizaci nebo se napít.

Rostlina zůstává tam, kde jsme ji vysadili.

A navíc pro ni není rozhodující jen číslo na teploměru.

Důležité je také:

• jak silně svítí slunce,
• jak teplá je půda,
• zda kolem proudí vzduch,
• kolik vody mají kořeny k dispozici,
• jaká je vlhkost vzduchu,
• zda stojí poblíž rozpálená zeď nebo dlažba,
• jak dlouho vysoké teploty trvají.

Proto mohou mít dvě stejné rostliny během stejného dne úplně jiné podmínky.

Jedna může růst na otevřeném místě v běžné zahradní půdě.

Druhá může být vysazená u jižní stěny domu vedle rozpálené dlažby.

Teploměr ukazuje stejných 35 °C.

Rostlina se potřebuje ochlazovat

Rostliny přijímají vodu kořeny a část této vody následně uvolňují přes listy do okolního prostředí.

Tento proces není pouze ztrátou vody.

Pomáhá také rostlině regulovat teplotu.

Při vysokých teplotách ale požadavky na vodu rostou.

Pokud mají kořeny dostatek vláhy, může rostlina zvýšenou ztrátu vody určitou dobu kompenzovat.

Když se ale vysoká teplota spojí se suchou půdou, vzniknou dva problémy současně:

Proto odolnost vůči horku není totéž jako odolnost vůči suchu

Představme si dvě rostliny.

Obě můžeme označit za „odolné“.

Ale každá je odolná vůči něčemu jinému.

Právě proto není při výběru rostliny dobré hledat pouze jednoduché označení:

nebo:

Sucho nezačíná ve chvíli, kdy několik dní neprší

Tohle je důležité.

Počet dnů bez deště nám sám o sobě neřekne, jestli už rostlina trpí suchem.

V předchozím článku o půdě, vodě a kořenech jsme si vysvětlili, že velkou roli hraje půda.

Dvě zahrady mohou dostat úplně stejné množství srážek.

Na jedné může voda zůstat v kořenové zóně poměrně dlouho.

Na druhé může lehkou půdou rychle odtéct a během několika dnů začne být vláhy nedostatek.

O tom, jak rychle se projeví sucho, rozhoduje například:

• druh a struktura půdy,
• hloubka kořenového systému,
• stáří rostliny,
• teplota,
• intenzita slunce,
• vítr,
• množství organické hmoty,
• mulčování,
• předchozí zásoba vody v půdě.

Proto nemá příliš smysl říct:

V jedné zahradě může být deset dní úplně bez problému.

V jiné může být nedostatek vody výrazný už mnohem dříve.

Největší rozdíl je mezi čerstvě vysazenou a zakořeněnou rostlinou

Tady vzniká asi nejčastější nedorozumění kolem rostlin označovaných jako odolné vůči suchu.

Když se o určitém druhu dočteme, že dobře snáší sucho, neznamená to, že čerstvě vysazenou sazenici nemusíme zalévat.

Právě naopak.

Mladá sazenice má po výsadbě kořeny soustředěné jen v relativně malém prostoru.

Nemůže ještě využívat vodu z velkého objemu okolní půdy.

Teprve postupem času kořenový systém prorůstá dál a rostlina získává přístup k větší zásobě vody.

Tento rozdíl musíme při hodnocení suchovzdornosti vždy respektovat.

„Odolný vůči suchu“ neznamená „bez zálivky“

Tuto větu bychom si měli zapamatovat.

I velmi odolná rostlina může při dlouhém suchu reagovat omezením růstu.

A právě zde se dostáváme k dalšímu velmi důležitému rozdílu.

Přežít není totéž jako dobře růst

Řekněme, že rostlina přežije měsíc s velmi omezeným množstvím vody.

Je to důkaz určité odolnosti.

Jenže co během tohoto měsíce dělá?

• Roste rychle?
• Vytváří nové výhony?
• Houští?
• Nebo svůj růst výrazně omezí a soustředí se hlavně na přežití?

To jsou dvě úplně jiné situace.

Proto při hodnocení Klimatické odolnosti nechceme sledovat jen otázku:

Mnohem důležitější je:

U živého plotu například chceme, aby byl zdravý, hustý a pravidelně přirůstal.

Nestačí nám, že jednoduše nezahyne.

Rychlý růst potřebuje vodu a živiny

To platí i pro náš Zázračný živý plot – Jilm sibiřský .

Jeho mimořádně rychlý růst patří mezi hlavní důvody, proč si jej zákazníci vybírají.

Jenže rychlý růst má svou logiku.

Aby rostlina vytvořila velké množství nových výhonů a listů, potřebuje k tomu odpovídající podmínky.

Jilm sibiřský dokáže zvládat i méně příznivé podmínky.

To však neznamená, že v dlouhodobém suchu bez odpovídající zálivky dosáhne stejného přírůstku jako rostlina, která má vody dostatek.

Proto vždy oddělujeme dvě věci:

Horké místo nemusí být automaticky suché

Máme-li na zahradě velmi slunné a teplé místo, automaticky jej často označíme také za suché.

Jenže nemusí být.

Pokud je půda hlubší, dobře hospodaří s vodou a máme možnost zavlažovat, může mít rostlina i během horkého období vody dostatek.

Na druhé straně může být relativně chladnější stanoviště na lehké půdě překvapivě suché.

Pozor na rozpálenou dlažbu a stěny

V našem článku o mikroklimatu jsme zmiňovali jižní stranu domu.

Právě tam bývá dobře vidět rozdíl mezi běžnou teplotou vzduchu a skutečnou tepelnou zátěží.

Stěna domu se během dne zahřívá.

Stejně tak dlažba, beton, kámen nebo tmavé povrchy.

Teplo potom vyzařují zpět do okolí.

Rostlina tedy nepřijímá teplo pouze ze slunce a vzduchu, ale i ze svého bezprostředního okolí.

Půda se navíc může více zahřívat a rychleji ztrácet vláhu.

Vítr může problém ještě zesílit

Teď k horku a suchu přidejme vítr.

Proudící vzduch může za určitých okolností rostlinu ochlazovat.

Ale pokud je počasí dlouhodobě horké a suché, může vítr zároveň zvyšovat ztrátu vody z rostliny i z povrchu půdy.

Dvě stejné zahrady se stejnou půdou a stejným množstvím deště mohou mít kvůli rozdílné expozici větru úplně jinou potřebu zavlažování.

Samotnému větru se budeme podrobněji věnovat v příštím dílu.

Mulčování může během léta výrazně pomoci

Jedním z nejjednodušších opatření je ochrana povrchu půdy.

Mulč pomáhá omezovat odpařování vody z půdy a současně snižuje její přehřívání.

U mladého živého plotu má ještě jeden velký přínos.

Omezuje růst trávy a plevelů v bezprostřední blízkosti sazenic.

To je důležité, protože tráva není jen estetický problém.

Proto doporučujeme především v prvních letech udržovat pás kolem živého plotu čistý a nenechávat mladé rostliny bojovat o vodu s hustým trávníkem.

Jak zalévat během horka?

Nejdůležitější není polít každý den povrch půdy několika litry vody.

Potřebujeme, aby se voda dostala ke kořenům.

Příliš častá, ale velmi povrchová zálivka může zvlhčit jen několik horních centimetrů půdy.

Mnohem důležitější je sledovat skutečný stav půdy v kořenové zóně.

Proto nedoporučujeme řídit se pouze pevným pravidlem typu:

Potřeba vody se mění podle:

• počasí,
• půdy,
• velikosti rostlin,
• stáří výsadby,
• slunce,
• větru,
• množství předchozích srážek.

Jednoduchý test je často lepší než odhad

Když si nejste jistí, zda má živý plot dostatek vody, podívejte se pod povrch.

Suchý povrch ještě nemusí znamenat, že je suchá celá kořenová zóna.

A opačně – povrch může po krátkém dešti vypadat mokře, zatímco hlouběji zůstává půda suchá.

Stačí půdu na několika místech opatrně odhrnout nebo zkontrolovat v hloubce, kde se nachází většina mladých kořenů.

Klimatická odolnost neznamená zahradu bez péče

Možná se to po předchozích článcích už začíná opakovat.

A je to záměr.

Protože právě zde vzniká největší rozdíl mezi poctivým doporučením a jednoduchým marketingovým sloganem.

Nechceme Vám tvrdit:

Tak žádná zahrada nefunguje.

Klimaticky odolné plánování znamená něco jiného.

• Vybrat rostlinu, která se co nejlépe hodí k podmínkám daného místa.
• Připravit jí vhodnou půdu.
• Správně ji vysadit.
• Pomoci jí zakořenit.
• Poskytovat jí takovou péči, jakou skutečně potřebuje.

Jak tedy poznat vhodnou rostlinu na horké a suché místo?

Nehledejte automaticky tu, která má někde uvedenou „nejvyšší odolnost“.

Ptejte se:

• Je místo celý den na přímém slunci?
• Je poblíž rozpálená zeď nebo dlažba?
• Jaká je půda?
• Jak rychle vysychá?
• Je místo vystavené větru?
• Budete mít možnost během dlouhého sucha zalévat?
• Je rostlina čerstvě vysazená, nebo už dobře zakořeněná?
• Co od ní očekáváte?

Pokud chcete například velmi rychlý růst, budete muset počítat s větší potřebou vody a živin, než když Vám stačí pomalý, úsporný růst.

Horko a sucho tedy hodnotíme zvlášť

A právě proto budeme v připravovaném hodnocení Klimatické odolnosti jednotlivých rostlin sledovat odolnost vůči horku a odolnost vůči suchu samostatně.

Rostlina může být:

A jiná rostlina může zvládat sucho výborně, ale mít jiné požadavky na stanoviště.

Jedno souhrnné číslo by nám tyto rozdíly schovalo.

My je naopak chceme ukázat.

Příště: Co když přijde opačný extrém?

Horko a sucho jsou jen jedna část příběhu.

Po několika týdnech bez deště může přijít prudká bouřka a během několika hodin spadne velké množství vody.

V zimě může po nezvykle teplém období následovat prudké ochlazení.

A na otevřeném pozemku může všechny tyto problémy zesílit silný vítr.

V příštím článku se proto podíváme na druhý pól Klimatické odolnosti:

Protože klimaticky odolná rostlina není ta, která zvládne jen jedno extrémní období.

Musí se dokázat přizpůsobovat tomu, že se podmínky mění.

Někdy dokonce velmi rychle.